Vždyť to nemůže být až tak zpátky, co byli Vánoce.
Ale ono to už jsou čtyři měsíce.
Vždyť to nemůže být až tak zpátky, co začala škola.
Ale ono to už je osm měsíců.
Vždyť to nemůže být až tak zpátky, kdy mi bylo devět, chodila jsem na základku a říkala jsem si jaká to bude paráda, až mi bude patnáct a budu mít občanku.
Fakt nevím na co jsem se to tak těšila.
Vždyť to nemůže utéct tak rychle.
Za chvíli mi bude třicet a budu si říkat jaká jsem to byla blbka, že jsem se těšila na výšku.
*přehánííím*
Všechno dělám pro budoucnost.
Teď jenom abych poznala, kdy ta budoucnost začala a já si mohla začít taky něčeho užívat.
Teď momentálně všechny akce odsouvám "až budu mít občanku".
Což bude za měsíc.
A to jsem si říkala - musím jít na ten úřad co nejdřív, abych ji na narozeniny měla.
Samozřejmě, že zvítězila moje lenost.
Udivuje mě, že se na ty narozeniny pořád ještě těším.
Pak se celej život o něco snaží, o něčem sní a snad se to i daří, ale někdy se to zmaří, za těch x let, a kniha změní téma během několika vět.
Těch x let se změní v sekundy zlomek, kterej veme slova z úst aniž by člověk dořek. Všechno se bourá, věci berou rychlý spády, a pak má člověk pocit, že jen chytá vodopády!
Sny sou krásný v tom, že nám dávají naději. Když se splní, naše naděje se rozplyne protože splněné sny nejsou tak růžové jako v našich představách. A tak si najdeme jiné sny...a celý život strávíme čekáním na něco co možná ani nepřijde.
Jej, to zní tak depresivně :D ale sny sou svym způsobem dobrý.
A mimochodem, tim že ti bude patnáct se nic nezmění. Maximálně tak budeš mít občanku což je horší než se zdá, hlavně pro lidi co rádi ztrácej věci :D
Člověk si v takovouhle chvíli uvědomí, jak ten život hrozně letí, já osobně se právě pozastavuji nad tím, že už skoro šestnácte let obtěžuji tento svět a zatím jsem ničeho nedosáhla, nemyslím ty typické věci, jako třeba vyhrát nějakou soutěž, ale něco většího, něco na co by člověk mohl být hrdý...
Tak teď úplně slyším sama sebe. Když mi bylo 7, strašně jsem se těšila, až mi bude 8. Pak mi bylo osm a nic lepšího to nebylo. Potom jsem si myslela, že 16 let je nejlepší věk a těšila jsem se na to. Šestnáct mi bude za 4 měsíce a pět dní. =O to není možný, jak strašně rychle to utíká!!! A vím, že až budu zase o ten rok starší, nic jinýho to nebude, bude to pořád stejný, pořád takový jako je to teď.
A sny mám :)) A měla jsem obrovský sny a skoro jsem nevěřila, že by se mohly splnit, ale splnili se mi!! Někdy je to tak, že když se ten sen splní, je to jiný, než jak jsme si ho představovali. Někdy horší. Ale v mém případě naštěstí naopak - skutečnost byla lepší než ta představa :)) A mám další sny a plány... Doufám, že se mi taky splní. Myslím, že jo. Bude to až za delší dobu, ale trpělivost se vyplácí, s tím mám zkušenosti.
Jo pravda! zdá se mi, že všechno plyne nějak rychle. Taky jsem se těšila na občanku, jak ji budu mít, že se všechno změní a budu "dospělá" ne! Nic se nezměnilo, ale pořád si to nalhávám, že když budu starší, tak se něco změní...blbost..Nejradši bych byla zase dítětem:D Jinak moc pěkný blog a ty fotky, krása;), ale z těch první dvou se mi stejně líbí úplně ta první. Možná protože mám radši jaro a teplejší dny než zimu:D:))
predstavujem si ze raz budem na nieco uzitocna ludom kt. nemozu za svoje nestastie .. a myslim ze ziadne potom nebude lebo je to nieco ako zivotny postoj a ked sa mi to raz podari tak sa uz nepustim :D.. nj je to asi blbost co?
Taky jsem si myslela, že až mi bude 15, všechno se změní. Je mi 15 skoro pět měsíců. Nezměnilo se vůbec nic. Občanku jsem použila asi dvakrát, když jsem šla na poštu. Člověk si vždycky říká, že až něco, všechno bude jinak. Ale ono nebude. Nebo bude, ale my si toho ani nevšimnem.
Sny jsou hodne dulezite, taky mam jeden vetsi, kterej me nuti rano vstat z postele, kazdej den se snazit zdokonalovat a posouvat se k nemu porad o kousek bliz..
Jinak mas pravdu, cas hrozne rychle utika, nekdy se az uplne desim, jak rychle..*jsem taaaak stará!!:,(*
A jeste neco.. Don't dream your life, but live your dream! :)
[9]: Já si taky myslím.Bez Něj bych neměla pro co žít, pro co ráno vstát.
Jo!Já jsem se taky divila že už je ti osmnáct :D
No, to si budu pamatovat..Občas s tím mám problém...
[8]: Pravda.
To mě těší, že ji znáš :) Od Chaozzu jsou dobrý a pravdivý všechny.Ale tahle..
[6]: No, to já už asi ne...Zase znovu to všechno opakovat.
Ale ta rychlost jakou to všechno plyne mě děsí.
Děkuju :)
[4]: to je rozhodně povzbuzující :) mě se taky jeden z těch menších splnil, byl to zajímavý pocit...štěstí..A dobrá nálada .. Nevím :)
[2]: Jo...Vždycky si říkám, co já to vlastně umím? V ničem nevynikám, ve škole, vlastně nikde..Nic jsem nedokázala..Achjo.
Dík :)
[1]: No právě..A bez naděje přece žít nemůžem, to by nebyl život, to by bylo přežívání..Člověk asi v něco věřit musí, a musí za něčím jít..Jinak se tím životem bude prostě poflakovat bez cíle.
Krásný fotky a parádní písnička. Vodopády od Chaozz patří k mým srdcovkám.
Jinak já jeden velký sen mám. A nedovedu si představit, že by se mi nesplnil. Vlastně kvůli němu píšu i svůj blog. No, nejenom kvůli tomu snu, ale zčásti jo. A až se mi ten sen splní, prázdna se nebojím. Budu ho žít a užívat si ho. vím to :-).
Sny sou krásný v tom, že nám dávají naději. Když se splní, naše naděje se rozplyne protože splněné sny nejsou tak růžové jako v našich představách. A tak si najdeme jiné sny...a celý život strávíme čekáním na něco co možná ani nepřijde.
Jej, to zní tak depresivně :D ale sny sou svym způsobem dobrý.
A mimochodem, tim že ti bude patnáct se nic nezmění. Maximálně tak budeš mít občanku což je horší než se zdá, hlavně pro lidi co rádi ztrácej věci :D