28. září 2011 v 12:34 | lea
|
Tahle písnička ve mě vyvolává spousty vzpomínek..
Whatever may happen,even if you become my enemy,
I must defend you by all means.
Don't give up, single flower.
Pořád nechápu kde jsem v sobě vzala tu sílu vstát o půl sedmé, vzít Canůnka a psa a jít nahoru na kopec..
Ale asi mi to stálo za to..Vůbec jsem nečekala, že mi to sluníčko vyjde vstříc..
Chvíli byli osvětlené jenom mraky na obzoru, tak si říkám, že mám asi smůlu...Ale po chvíli plahočení se nahoru se všude začaly objevovat červánky, a stromy na obzoru byli lemované žlutou září. A za chvilku na mě vykouklo, rudá obrovská skvrna, lezoucí mezi stromy na oblohu...
Rudá pro moje oči, ve foťáku se zbarvila do zlatova..asi jako ty vanilkové rohlíčky co bych měla jít vytáhnout z trouby, nebo by taky mohly skončit špatně.. :D
Aronek <3
Chvíli jsem si tam sedla a koukala, nebyla ani taková zima jaká bývá, Aron byl klidnější než obvykle bývá a já byla v sedm hodin podivně čilejší než bývám !
Jedno panorama bez stativu jako obvykle :))
A jeden nápad, který o víkendu promakám, pokud mi bude slunce přát :))
PS : dopoledne bývají při brzkém vstávání moc dlouhá....
XOXO
lea
ty fotky jsou krásné dokonale vystihují atmosféru rána :D